Digitalizované rukopisy ze sbírek ZČM

Signatura	Název	Popis	Náhled
513 A 2	Epitome historica civitatis Plsnae in Bohemia	Původní dílo o dějinách města Plzně jezuity Jana Tannera (1624-1694), významného představitele tzv. balbínovského okruhu vznikalo v letech 1674-1680, kdy byla ukončena autorská podoba základního textu. Již v 80. a 90. letech 17. století byly různé výtahy z Tannerovy Historie předkládány pod názvem Epitome při jednáních o spor s Kutnou Horou o přednost hlasů na zemském sněmu. V průběhu 18. století vzniklo - vedle opisů původní verze, jež sloužily profesionálním historikům - několik redakcí těchto Epitome, takže celkový počet dochovaných rukopisů dosáhl 50, což dokládá oblibu a rozšířenost tohoto díla. Přítomný rukopis představuje poslední redakci, která je textově, ale i osobností písaře spojena s českým překladem Tannerovy Historie, vznikající ve stejné době. Z rozboru citovaného výše vyplývá, že tento opis vznikl okolo r. 1780, dodatky pak v letech 1781-1788. Opis Tannerovy Historie urbis Plsnae, který pořídil v 80. letech 18. století plzeňský měšÅ¥an RELIQUA SUB EODEM IMPERATORE (tj. Leopolda I.), 54. QUAEDAM MEMORABILIA DE PLSNA SUB TEMPORIBUS CAROLI VI. ET MARIAE THERESIAE REGIBUS BOí‹[miae] a 55. GESTA SUB AUGUSTISSIMO JOSEPHO II.do IMPERATORE, přičemž její součástí je pouze jediná (níže citovaná) věta o nastoupení Josefa II. na trůn r. 1780. K tomuto základnímu textu byly týmž písařem v průběhu 80. let 18. století připisovány nejrůznější dodatky: nejprve je přidáno latinské SUPPLEMENTUM AD EPITOMEN HISTORICAM., číslované nelogicky jako 55. kapitola (ff. 99r-101r) a zaznamenávající nejprve tříšÅ¥ plzeňských událostí z let 1565-1754, k nimž je připojen podrobný popis popravy na Staroměstském náměstí r. 1621, dále následují De Electoribus Sacri Romani Imperij. (f. 103r-103v), Poznamenánj Panuw Rychtářu w Městě Plzni, který gsau bili w té Powynnosti od Leta 1510. až do Let Nasledugjcych [= 1780] pořádně. (f. 104r-104v), Poznamenánj dle Poslaupnosti ze Gména Knjžat, a Králuw Cžeských, kterého Leta zacžaly panowati, a kterého Leta Korunowaný byly, a kolik Let Panowaly. Též dle wssemožného, a bedliwého Wyhledánj, gak dlauho Žiwj byli, kterého Leta umřeli, y take kde Pochowaný gsau. (ff. 105r-107v), Nasleduge take Poslaupnost, Počet, a Gména Biskupuw též Arcybyskuw [sic] Pražskych, z gakeho Narodu, Stawu, též kterého Leta wywolený byli; a gak dlauho Duchownj Spráwu drželi, y kterého Roku umržely, a kde Pochowaný gsau byli. Předně z Kroniky Beckowské a giných sebrané. (ff. 107v-109v), dále Poznamenánj Rozličných Pamětj Poněwadž gesstě některý Pamětě za předesslých Let zběhlých se wynassli; Které djlem napřed zaznamenané! né ale tak gruntowně: Djlem z cela opusstěné se wynacházý. Djlem take diwné a rozličné wěcy, které se w tyto Leta zběhly tuto gsau sepsané. Pročess by Nassý Potomkowe též y o tom negakau Powědomost měli: Tuto se kladau., popisující události z let 1330-1788 (ff. 111r-116v) a následují další české paměti, které jsou nadepsány zřejmě s předstihem titulem Roku 1781., neboÅ¥ popisují události nejen z tohoto roku, ale i z let následujících, a to až do konce roku 1788 (ff. 117r-124v). Kaligrafický text psaný jediným písařem, rámeček z jednoduché linky, postranní odkazy, nečetné podškrty červenou pastelkou, ojedinělé postranní komentáře tužkou z 2. pol. 19. stol, část textu na f. 120r přelepena a nahrazena novější verzí. Na f. [I]r zkrácený titul EPITOME HISTORICA RERUM CIVITATIS PLSNAE IN BOHEMIA. s mladším odkazem na text Jo[ann]is Tanneri Jesuitae 1674 patria Plsnensis (# Seite hier 174/5) z 1. pol. 19. stol. Na f. [III]v latinská skladba oslavující Plzeň nadepsaná ORTUS CIVITATIS PLSNAE. a epigram č. 68 z knihy Examen melissaeum B. Balbína (Vídeň 1670), s. 156 a 167, na f. [IV]r-[IV]v připsána úvodní (nečíslovaná část) s incipitem PLSNA SEU PILSNA AUT PELSINA REGIA IN REGNO BOHEMIAE CIVITAS ET Districtus Plsnensis, olim dicti Clatoviensis CAPUT, [...]. Druhou část rukopisu představují opisy plzeňských listin z let 1320-1745, na něž je ve vlastním textu Epitome odkazováno (písař se podepsal na f. 127r Descripsit Joan[nes] Lauttner C[ivis] P[lsnensis]), třetí pak opisy privilegií udělených farnímu kostelu v letech 1322-1754, na něž je ve vlastním textu Epitome rovněž odkazováno. Na f. 174r přípis Descripsit Joan[nes] Lauttner C[ivis] P[lsnensis]. Na ff. 195r-199v věcný index k vlastní historii, na f. 200r Poznamenánj w gaký Ceně Victualia při Obležénj Král[ovských] Měst Pražských Měsyce Septembris Roku 1742 prodawané byly, a Francauzý tám platiti muselý.
513 A 003	Epitome historica rerum Civitatis Plsnae	p. [V] : Epitome historica rerum Civitatis Plsnae in Bohemia Medias inter haereses Deo, Ecclesiae, Regibus semper fidelis, atque a Summis Pontificibus Caesaribus ac Regibus nec non Apostolicis nunciis honoratae. Ex fusiori Scripto Admodum Reverendi, Eximii ac Religiosissimi P. Joannis Tanner Plsn[ensis] e Societate Jesu S[acro] S[anct]ae Theologiae Doctoris ac Nonnullis aliis auctoribus de novo quaedam selecta. Opis Tannerovy Historie urbis Plsnae vznikl kombinací úplného znění o 55 kapitolách s variantou, kde je sloučena 50. a 51. kapitola. pp. 1 - 300 : Pilsna, seu Plsna, aut Pelsina, Regia in Regno Boemiae Civitas, Districtus Pilsnensis, olim dicti Clattoviensiss ... x ... [p. 298: Caput LV] ... Index. Nicolaus Franciscus Sspacžek, Seu Sturnetius de Sturnffelds. descr[ipsit] f[rater] Anastasius A[nno] 1765.
504 B 022	Filius Prodigus A Professorio Viennensi	Synopse divadelních her sehraných vídeňskými bosými augustiniány v r. 1678 a 1677. První z nich obsahuje celkem tři jednání; první mělo 4 výstupy, druhé 5 a třetí opět čtyři výstupy (v textu nečíslované), za každým jednáním následovalo ještě intermedium. Druhá hra sehraná během duchovních cvičení roku 1677 obsahuje tři jednání; první a třetí mělo tři výstupy, druhé výstupy dva, za každým jednáním následovalo intermedium, na f. 3v scénická poznámka. f. 1r : Filius Prodigus A Professorio Viennensi F[ratrum] Eremit[arum] Discalc[eatorum] S[ancti] Augustini Viennae Austriae Sub tempus feriale Comice exhibitus Anno a Virgineo partu 1678 Mense Feb[ruarii] Die 20. Horis pomeridianis. ff. 1v - 2v : Actus Primus. Pater filij prodigi in praesentia sui Vicini se declarat felicem in filijs suis. ... x ... [f. 2r: Actus Tertius] Adit Patrem, a quo benigne recipitur in gratiam, non obstante indignatione alterius fratris natu majoris. Intermedium 3tiu[m] dabit Saltum f. 3r : EXERCITIVM Academicum Coram Reverendis P[atribus] et Fratribus a Professorio Viennensi Fratrum Eremit[arum] Discal[ceatorum] S[ancti] P[atri] Aug[usti]ni Rudi et extemporaneo Stylo In diebus feria libus exhibitum Anno qVo DVo fratres FeLIX et HarMIas StatVs an Choras gessere. [= 1677] f. 4r - 4v : Synopsis Dicendorum In scena Prima 1. Harmias et Felix fratres uterini deliberant de statu vitae ... x ... [In scena Tertia] 3. Moritur Felix; et finitur actio cum Intermedio ipsi[us] sepulturam concernente.
513 E 2	Gulistán-e Sá'dí	Básnická skladba Gulistán perského básníka Å ajcha Abú'Abdilláha Mušarrifuddína b. Musliha Sá'dího (610-15-691 A. H. = 1213-19-1292 A. D.) v přepisu z poloviny 19. století; podpis písaře celého rukopisu 53v.
511 A 011	Inventaria Ecclesiae Archi Diaconalis Si Batholoma	ff. 1r - 30v : Inventaria Ecclesiae Archi Diaconalis S[anct]i Bartholomaei Apostoli in Regia ac Districtuali, Semperque Fideli et Catholica Urbe Plsnensi. Ubi et Ecclesiae Commendatae S[anct]i Georgij Martyris, nec non Capellarum Publicarum: Omnium Sanctorum, S[anct]ae Mariae Magdalenae, S[anct]i Nicolai extra Urbem, S[anct]i Wenceslai in Hospitali Civitatis [... et] Capellae Publicae Sancti Rochi Confessoris [...]. Sequitur Inventarium Archi Diaconatus Plsnensis, Jurium activorum et Passivorum Proventuumque, atque Fundationum omnium. Facta a me Joanne Wenceslao Emerich Archi=Diacono et Praelato Plsnensi, nec non Archi=Episcopali Vicario Foraneo A[nn]o 1745. [...] Katalog plzeňského arciděkanství, sepsaný r. 1745 Janem Václavem Emerichem, plzeňským arciděkanem (1744÷1761). Zapsány byly nejprve předměty, dále fundace k jednotlivým oltářům a kaplím a jejich kapitál, a to postupně pro kostel sv. Bartoloměje (f. 3r÷14r), arciděkanskou residenci (f. 15rv), kostel sv. Jiří (ff. 19r÷20r), kapli (!) Všech Svatých (ff. 23r÷24v), kapli sv. Mikuláše (ff. 26r ÷27r), sv. Máří Magdalény (ff. 27v÷28r), sv. Blažeje (f. 29r), sv. Václava (f. 29v) a sv. Rocha (f. 30rv). Za pozornost stojí především seznamy knih, které byly používány k bohoslužebným účelům u sv. Bartoloměje (f. 13rv) a u sv. Jiří (f. 19v). ff. 31r - 32v : Extractus Protocolli Sessionum Amplissimi Magistratus Regiae, ac Disctrictualis Civitatis Pilsnae. Opis zápisu z radního protokolu týkající se narovnání hranic mezi pozemky arciděkanství a Antonína Frajnera, který do radního protokolu zapsal 13. srpna 1751 syndik Fabián František Stehlík z Čenkova a Treüstadtu (1727÷1791). ff. 35r - 42v : Sprawa o fundatich pržj Chramu Panie Arczj diekanskym Swateho Bartolomniege w Kralowskym a Kragskym Mniestie Plznj in vigore až Posawade se winachazegiczych. Popis fundací pro farní kostel sv. Bartoloměje z let 1441÷1731, jenž pochází z pera dalšího písaře, je zakončen opisem ověření purkmistra a plzeňské městské rady z 18. srpna 1732. ff. 45v - 49r : Consignatio Agrorum Archidiaconatus Plsnensis, prout An[no] 1749. ad mandatum R[everen]d[i]ss[i]mi (Plen[no] tit[ulo]) Archi=Ep[iscopalis] Constistorij Pragensis Inclytae Regiae Representatiori data est fassio. Střídavě neznámým písařem (D) a arciděkanem Emerichem jsou zaznamenány pozemky a jejich rozloha ze vsí Bolevec, Doubravka, Lobzy, Božkov, Bukovec, íšjezd a Skvrňany, jež roku 1749 patřily k plzeňskému arciděkanství. Latinské opravy k této zprávě zapsal Emerich na ff. 49r÷50v a připojil k nim podpis se svou (dnes částečně porušenou) červenou pečetí (f. 50v). ff. 51r, 52r - 54v : Inventarium Bibliothecae Archi-Diaconatus Plsnensis. Nejstarší dochovaný seznam knih arciděkanské bibliotéky zapsaný v polovině 18. století J. V. Emerichem.