Digitalizované rukopisy ze sbírek ZČM

Signatura	Název	Popis	Náhled
504 C 1	Antiphonarium Plsnense	Antifonář plzeňského původu, který r. 1531 sepsal kněz 221r: Anno salutis 1531 hu[n]c libru[m] ad laude[m] Sum[m]i et om[n]ipote[n]tis dei: Et ad laude[m] S[ancti] Georgi militis christi suis expe[n]sis: etia[m] aliq[uum] ho[m]ini adiutorio: s[ed] ualde modico: We[n]cesla[us] sacerdos de kržakow tu[n]c t[em]p[or]is pleban[us] existe[n]s notare et scribere fecit: Et a nullo mercede[m] optat nisi a solo Deo cui la[us] i[n] s[e]c[u]la seculorum. Na ff. 116v-118r [Antiphona de] Georgi[i] martiris Adalberti Mar[ti]ri[s] eu[nd]e[m], na ff. 142v-143r De Sancto wenceslao Introitus, na ff. 32v, 44r, 98v, 105r, 108r, 117v-118r, 135r-136v, 153r, 160v a na zadním přídeští perem, rudkou a olůvkem latinské a německé přípisy ze 16.-17. století, všechny s prováděcími pokyny nebo odkazy na jinou část textu, na f. 215r český přípisek komentující píseň Svatý Václave. Jiným písařem bylo na ff. 214r-216r ve 2. polovině 16. století zapsáno 10 latinských a 3 české písně bez notace, a to na f. 215rv Swaty waczlawe wewodo cžeske zemie knieze nass pros zany [...], na f. 215v Hospodine pomiluy ny [...] a na f. 216r Andielowe gsau spiewaly a pastyrzo[m] zwiestowaly [...]. Dále pokračuje text zapsaný hlavním písařem, a to na ff. 216v-219r velikonočními antifonami s notací ve stejné úpravě jako hlavní text a na ff. 219v-221r chválami (nenotovanými) s incipitem [D]ixit d[omin]us d[omi]no meo se závěrečným přípisem písaře, jejž jsme citovali výše.
504 C 005	Artikule cechu pekařů a perníkářů	Kaligrafický text 15 artikulí spojených cechů perníkářského a pekařského v Plzni, které potvrdili purkmistr a rada města Plzně 10. června 1729
502 F 13	Biblia latina	Neúplná latinská bible z poloviny 14. století, pocházející patrně z Francie; po obvyklé prefaci na f. 2r následují tyto knihy Starého zákona: Liber Proverbiorum (ff. 2v-42v), Liber Ecclesiastes (ff. 44r-60v) a Canticum Canticorum (f. 62r-80v). Všechny tři knihy mají úplný počet kapitol v pořadí shodném s Vulgátou s drobnými textovými odchylkami, mj. v těchto částech: Proverb. 9, 12.; Proverb. 9, 18.; Eccles. 12, 14.; Cant. 7, 13. Po obvyklé prefaci na f. 81r následují tyto knihy Nového zákona: Iac., I. Petr., II. Petr., I. Ioan., II. Ioan., III. Ioan., Iudae, Apoc. s drobnými odchylkami v textu a v pořadí shodném s Vulgátou, až na jediné místo: Apocalyp. ...11 (= Vulg. 11, 1. - 11, 18.) a Apocalyp. ...12 (= Vulg. 11, 19. - 12, 18.).
504 D 15	Breviarium Ordinis Minorum	Breviář minoritského původu z poloviny 14. století; na monastický původ ukazuje nejen incipit ("Fratres scientes quia hora est [...]", f. 12r), ale i některé hymny a officia, srov. např. incipit hymnu ke sv. Františkovi na f. 203v "In s[an]c[t]i francisci c[on]f[rat]res ad uesp[eras]", stejně jako stejným písařem in extenso zapsaný kalendář (ff. 2r-7v), který předchází vlastnímu breviáři a který uvádí zlatý počet, nedělní písmena, římský kalendář, jména světců s poznámkou o počtu čtených lekcí; zde je např. ke 13. červnu uváděno "S[an]c[t]i Antoni[i] co[n]fessori[s] ordinis fratres minores" (f. 4v). Podle dalších jmen světců zapsaných v kalendáři usuzujeme na toskánský původ rukopisu, srov. např. svátek sv. Torpetia z Pisy, uváděný k 17. květnu (f. 4r), přičemž jména českých světců chybějí. Nejméně od dvou mladších písařů pocházejí doplňky z druhé poloviny 15. století a z přelomu 15. a 16. století; starší z nich zapsal text na ff. 196v-197r "Incipit off[iciu]m s[an]c[t]e crucis edit[um] p[er] d[omi]n[um] ioh[annem] p[a]p[a]m uigesimu[m] s[ecundu]m." (papežem v letech 1316-1334), od mladšího písaře (písařů) pocházejí "Ad mattutinum comemoratio[n]es" (f. 1r), "Ad Vesperas antifona" (f. 1v) a "Incipit off[iciu]m sepulture paruuor[um] chri[sti]ano[rum]" na zadním přídeští, patrně další písař nad něj připsal text nejasného určení s incipitem "Te lucis ant[em] termin[um] ver[um] creato[r] possimus ut soluto ...".
513 B 001	Christliche ANDACHTS ŰBUNGEN im GEBETH und LOBE	p. [III] : Christliche ANDACHTS ŰBUNGEN im GEBETH und LOBE GOTTES 1747. pp. 1 - 200 : Morgen Andacht bey Dem Aufstehen. Die allmacht des Vaters seegne mich Die weißheit des Sohnes regiere mich Die gütigkeit des H. Geistes Heilige mich ... x ... [Zur unversehrten Zunge] ...; stille die zungen meiner feinde, die meine ehre verlezen wollen, Dass auch meine Zunge mit dir ewig das Heilig, Heilig, Heilig singen möge. Amen. Německá modlitební kniha z roku 1747 s mimořádnou výtvarnou výzdobou, podle pořadatelů výstavy Pražské baroko v r. 1938, kde byl rukopis vystaven, se jedná o pražskou práci.